Učení s dětmi bývá pro rodiče každodenní součástí života, ale ne vždy probíhá tak hladce, jak by si přáli. Často nejde ani tak o schopnosti dítěte, ale o drobné chyby, kterých se dospělí při společném učení nevědomky dopouštějí. Ty pak mohou vést k frustraci, ztrátě motivace, nechuti k učení nebo zbytečným konfliktům.
1. Přebíráme za dítě iniciativu
Místo aby dítě samo hledalo řešení, často mu hned napovídáme, opravujeme ho nebo vedeme krok za krokem. Tím ho ale připravujeme o možnost skutečně přemýšlet a učit se vlastní zkušeností.
2. Tlačíme na výkon a spěcháme
Poznámky jako „pospěš si“ nebo „dávej pozor“ vytvářejí tlak. V takovém prostředí se dítě hůř soustředí a místo učení nastupuje stres.
3. Zaměřujeme se hlavně na chyby
Když zdůrazňujeme jen to, co se nepovedlo, dítě ztrácí jistotu. Učení pak nevnímá jako objevování, ale jako něco nepříjemného.
4. Očekáváme víc, než zvládá
Chybu si někdy vykládáme jako nechuť nebo lenost, přitom často jde jen o nepochopení látky. Bez vyjasnění se dítě nemá kam posunout.
5. Nezvládáme vlastní emoce
Napětí, únava nebo podráždění se snadno přenášejí na dítě. To pak reaguje spíš na náš tón než na samotný obsah.
6. Hodnotíme dítě místo výsledku
Výroky zaměřené na osobnost dítěte místo konkrétní chyby mohou snižovat jeho sebevědomí a chuť se zlepšovat.
7. Dáváme najevo nechuť k učení
Když sami působíme otráveně nebo unaveně, dítě si snadno spojí učení s negativním pocitem.
8. Řešíme učení v napětí
Křik, výčitky nebo hádky narušují důvěru. A bez pocitu bezpečí se dítě učí jen velmi obtížně.
9. Učíme se v nevhodném prostředí
Rušivé vlivy jako televize, mobil nebo hluk zhoršují soustředění. Klidné prostředí je pro učení zásadní.
10. Srovnáváme s ostatními
Porovnávání s jinými dětmi nepomáhá, spíše podkopává sebevědomí a motivaci pokračovat.
Více informací ze světa vzdělávání najdete na www.basic.cz.
